Historie ovocnářství v obci Obec Těchlovice je proslulá ovocnářstvím, které zde má dlouhou tradici. V obci bylo již okolo roku 1950 pěstováno na 40 odrůd višní a třešní, např. Německá rychlíce, Májovka, Anonajská, Koburská, Kaštánka, Molitorovská, Lyonka, Libějická, Ramon oliva, Moravanka, Růžovka, Vídeňáka, Libčanka, Troprichterova, Thurn Taxis, Napoleonka, Lauermannova, Hedelfingenská a Pumra z třešní. Z višní např. Královna Hortensie (Židovka), Sladkovišeň Vackova, Ostheimská, Pravokořenná (vajksle), Köröszská. Místní velice oblíbenou odrůdou vhodnou také pro konzervování byla však tehdy Pilnáčkova chrupka, zvaná také Ziklova nebo Těchlovická. Tato chrupka pochází ze semenáče vypěstovaného na někdejším Pilnáčkově pozemku, a protože se o její rozšíření do okolí zasloužil významně také štěpař Josef Zikl, dostala charakteristická jména. Průkopníkem ovocnářství byl však v Těchlovicích učitel Fantišek Morávek, který již koncem 80.let 19. století prosadil, aby se na obecních pozemcích vysázelo ovocné stromoví zejména třešně. Byly to třešně u někdejší Müllerovy kavárny. Teprve později došlo k vysazování třešní i na ostatních pozemcích v obci. Prvním polním sadem byl Skořepův sad. Když se dostavily výsledky jeho práce a výsledky ze stromů vysázených z popudu učitele Morávka, začali vysazovat třešně na svých pozemcích i další místní rolníci. Skořepův sad dosloužil a zanikl již před druhou světovou válkou, druhým nejstarším sadem v obci byl sad Jaroslava Černíka zřízený na pozemcích u lesa při pěšině do lesa. Prosperita ovocných sadů vybízela k následování. Zejména zásluhou zmíněného zdejšího občana Josefa Zikla se Těchlovice i okolní obce začaly měnit v ovocné zahrady. Podle sčítání z roku 1935 bylo v Těchlovicích 476 jabloní, 312 hrušní, 2884 třešní, 41 višní, 512 švestek, 48 slív, 9 meruněk, 46 ořešáků. Celkem tedy 4328 ovocných stromů. Výsadba však rychle pokračovala, a tak byl v roce 1945 počet stromů v obci již dvojnásobný, a to 8720. Do roku 1965 se počet ovocných stromů v Těchlovicích zvýšil na 13052. Zájem o třešně však v polovině 40. let 20. století načas poklesl, protože jimi byl městský trh přesycen. Prodávány byly tehdy hlavně do Hradce Králové i jiných měst včetně Prahy. Do Prahy jezdil prodávat třešně od pěstitelů z Těchlovic i radíkovický obchodník František Jahodka, který „bral třešně do režie“. To znamenalo, že za utržené ceny odečetl svůj díl zisku a výlohy spojené s prodejem a zbytek vyplatil pěstiteli. Nemálo zdejší ovocnáře poškozovaly také přírodní nešvary,jako silné mrazy a vichřice v roce 1929, suchá léta 1947-1951 či přemnožení škůdců (1936 pilatka,1937 vrtule třešňová, 1942 píďalka malá). Za takovýchto okolností vysazování stromů po druhé světové válce načas ustalo. Aby byla zaručena alespoň částečná odměna za každoroční péči o ovocné stromy i v případě poškození úrody, vznikl mezi několika pěstiteli nápad, že v obci vybudují závod na průmyslové zpracování ovoce. Tak došlo v Těchlovicích hned roku 1946 k založení ovocnářského družstva, které zde zmíněný závod skutečně vybudovalo a provozovalo. V obci se daří poměrně dobře i švestkám. Švestkové sady vysázeli jako první roku 1935 Rudolf André a v následujících letech František Růžička, Josef Košťál čp.21, Josef Vyčítal čp. 53 a v roce 1944 František Čepek. Jabloním a hrušním se daří nejlépe na pozemcích v západní části katastru obce. Nejvíce ovocných sadů, které lze spatřit v nejbližším okolí Těchlovic v současnosti, bylo zřízeno převážně v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Vysázelo je tehdy JZD Libčany, které se na ovocnářskou produkci zaměřilo. Velké množství v obci a blízkém okolí vypěstovaného ovoce přimělo v padesátých letech 20. století podnik Ovoce a zelenina v Hradci Králové zřídit v Těchlovicích výkupnu ovoce. Nejprve byla umístěna v nájmu v různých budovách jako v čp.1, v čp. 34 nebo v sušárně na čekanku. Novou výkupnu a skladiště pak zmíněný podnik vybudoval v bývalém písníku při vjezdu do vsi ze Stěžer roku 1967 nákladem 45 000 Kčs. Začátkem sedmdesátých let 20.století v ní vykupoval ovoce se třemi brigádníky vedoucí sběrny Jan Mertlík čp. 42. V roce 1970 zde bylo vykoupeno 45 q jahod v ceně podle kvality od 5 do 9 Kčs za kg. Třešní bylo vykoupeno 350 t za 2,50 – 4,50 Kčs/kg, višní 30 t za 3,50 – 5,50 Kčs/kg, angreštu 2 t za 1,50 – 3 Kčs/kg, rybízu 3 t za 4 – 5 Kčs/kg, jablek 110 t za 1,50 – 2,80 Kčs/kg, hrušek 5 t za 1 – 2 Kčs/kg, švestek 45 t po 1 – 2 Kčs/kg. Dějinně významný byl rok 1966, kdy poprvé zdejší sběrny vyvážely třešně do zahraničí, konkrétně do Německé spolkové republiky a Německé demokratické republiky. Vyvezlo se 5 vagónů třešní a v následujících čtyřech letech stoupl vývoz až na čtrnáct vagónů. Od roku 1968 byly třešně vyváženy z Těchlovic dokonce i do Holandska i Rakouska. Holanďané měli zájem jen o tmavé odrůdy třešní (Pilnáčkova chrupka), zatímco do Rakouska byly toho roku odeslány 2 vagóny světlých třešní (Napoleonek). Pěstitelé dostávali za exportní třešně příplatek 1 Kčs/kg. Stát zase získával těmito obchodními aktivitami cenné zahraniční devizy.Vedoucím výkupny byl pan Mertlík až do roku 1986. V současnosti již ale výkupna není v provozu.